Akce 2010

V pátek a v sobotu se sjel z odlehlých lovišť kmen Hokahé na Valšovskou prérii. Kdo tu všechno nakonec byl: Náčelník Aveja, Ta s krátkýma nohama, Šila Teepee, Plameňák, Otrok, Otrokářka, Já taky, Umanutá, Nevím jaká, Habakuk, Bílá tlapka, Ten co střílel veverky v lese už včera, Kukuřice, Velká Griša, Velké péro, Modrá tráva, Semotamokuc, Ten nějaký, Ta nějaká, Králičí tlapička, Zelený králík, Mirek, Dáša, Stepní koza, Velká huba, Zubatá tlama, Tvarohová pusinka, Kyselý xicht, Puštík, Velký Tom, Nevím, Zajíček Kesinka, Klíště, Mišutka, Šílený osel, Paví pírko, Velké oko, Tmavý vlas, Malá Griša, Malé péro, Veverka, Zoubečková víla, Malý králíček, Vlkodlak, Beruška a 7 bledých tváří.

Kmen Hokahe byl rozdělen na 3 menší kmeny:na kmen Bláznivých bizonů, Šedých vlků a Ohnivých šípů. Ti spolu soupeřili o to, kdo bude nejlepší.

Tábor v několika bodech:

• V sobotu při bouřce protékala hangárem říčka. Z jedné strany hangáru natékala, z druhé vytékala a tvořila bazén mezi hangárem a řekou, který zrušila až Šila Teepee, když vykopala stružku.
• Hned první hlídka přišla o vlajku. Pachatelé byly bledé tváře!
• Měli jsme TEPLOU sprchu! Zajistila ji Ta s krátkýma nohama.
• Habakuk: "Je zima, musím si dát klobouk nebo vlasy."
• Výlet na Rešáky:
  • kolona 7 aut - ve zdejších vsích něco nevídaného.
  • malí Indiáni jsou ve skalách rychlejší než na rovné cestě.
  • jedna bledá tvář nám řekla, že pozdrav Hokahé mohl původně znamenat Hóká Hejl!
• Vlajka se ztratí i ve dne a táborem létají zapálené šípy s výhrůžnými vzkazy.
• Projížďka na skutečných mustanzích.
• Návštěva domu padajících vod v Bruntále.
• Noční Bonga - hra v noci na území, kde v dáli bonga zní. Plížení k planoucímu ohni a výzvědy.
• Výroba lapačů snů, náramků, vrtulek a jiných věcí.
• Plácaná při svitu loučí. Lajk žasne, volejbalista nechápe.
• Na lov zvěře jdeme řádně pomalovaní válečnými barvami.
• V teepee je dým.
• Zajíček Kesinka řekl náčelníkovi pravdu do očí. Řekl mu, že je TLUBKA!
• Pro udržení míru jsme kouřili každý večer dýmku míru. Nejprve s tabákem s šestadevadesátého, pak cigaretovým tabákem, bo prodavačka byla taky tlubka a pak konečně s dýmkovým tabákem. Kol ohně také občas kolovala kofola míru, víčko míru či oříšky míru.

Indiánský tábor	Teepee	Na lovecké stezce	Na válečné stezce	Kmen Ho-Ka-He
Velký Tom na mustangu	V plížení vpřed	Stříbrná řeka	Skalpování náčelníka	Stopování

• mykoložení
- pod tímto slovem si možná každý představoval něco jiného, ale výsledek byl stejný, všichni zmizli v lese a po čase přinesli houby.
• palačinkování
- zase nás honila mlsná a Mates byl přítomen
• plácání
- opět jsme předváděli mistrovskou hru
• zapalování
- předpokládaný bod večera



Co jsme našli?

Plácaná

Kuchař v akci

Vraž dvě vejce

Výroční oheň

Ráno



Jarní brigáda na podzim
8.-10.října




Počasí v sobotu bylo z počátku chladné, ale jelikož jsme pracovali hlavně na interiéru Vagónu, tak nám to moc nevadilo. Dělali jsme nové obložení palubkami. Pak jsme pečlivě vysáli koberce na palandách. Teď to ve Vagónu vypadá jako v sauně či podnikové chatě, ale nutno říct, že opticky se Vagón zvětšil a ten pocit čistoty a bezpečí stojí za to!

Koza s Oslem zatím zvenčí natírali Vagón. Brčál, když viděl výsledek jejich práce, řekl něco ve smyslu:„Pěkně jste to natřeli, ale bohužel na špatné straně Vagónu.“ Takže možná příště, protože došla barva.

K obědu byl skvělý guláš a po něm bábovka s buchtou. K tomu byla káva a čaj zajímavé příchutě. Takové olejové. Blééja!!

Večer po hlavolamech se sklínkami, sirkami a hřebíky jsme šli vypouštět čínský balón štěstí. „Až vyletí, něco si přej.“ „Ať něco zapálí!“ „To nééé!!“

V neděli bylo teplo hned od rána až na ten studený vítr, slunce pálilo do očí - prostě ideální čas jít stavět novou latrínu, neboť hygienické normy EU jsou neúprosné i co se týče sraní v lese. Koza při stojce na novém prkénku se přeřekl a řekl, že mu natekl mozek do hlavy. Vydra prohodila:„Konečně!“

Pak jsme uklízeli, načež některým hladovým (že šerife!) se to nelíbilo a prohlásili, že přijeli na brigádu a ne uklízet a mají hlad.




Vysávání	Patlámo	Až jiskry lítají!	Beruščin gulášek	Palubkování	Obkládání
Balon	Něco si přej!	Poslední hřebík	Kontrola hloubky	Trůn



Aljašská pošta
26.-28.listopadu



Z Bruntálu vyrazily skupiny přes K1 na Venušinu sopku - K2. Zde bylo vlastní teplé občerstvení a první část pokladu. Odtud už všichni směřovali k cíli, k Vagónu. Každá skupinka si však zvolila vlastní cestu. Někteří brodili potůček, jiní obcházeli Hartu (málem), 2 výpravy objevily v lese auto, v kterém se děly prapodivné věci, ty však brzy po jejich příchodu ustaly.

První skupina dorazila na Vagón v 1:52. Do 2:10 se trousily další. Při konečném účtování se zjistilo, že nejrychlejší byl Kečup (4 hod.16 minut) a to ani letos nechtěl vyhrát. Druhý byl Koza, třetí Morgana, Michal, Beruška a Brčál.

Na této akci jsme prověřili kapacitu Vagónu. 22 účastníků jsme nečekali. I když Čert s Kowboyem spali první noc venku a Berušák s Ruprechtem na lavicích, myslím si, že bychom se dovnitř na palandy vešli všichni. Ale tak trochu sardinózně.

Po snídani jsme se vrhli na dopisy. Někteří z nás skládali rozstřižený obrázek a druzí přesmyčku z písmen. Vyšlo nám pár zajímavých vět, ale správná byla až ta poslední: MINETE SMRAD KRAČE MOST, STO M NAD SMRČKEM TEČE IRA, SMRČKEM ODNESTE TAM IRA, ETO ASI METR NAD SMRČKEM. Na obrázku bylo takové něco visící na stromě, o kterém jsme někteří věděli, kde je. Hlavně ti, co byli na Aljašce loni.

Poklad jsme nalezli tentokráte lehce. V pokladu bylo čtení na novou kadibudku - Záchodník.

Odpoledne a večer jsme hráli různé stolní hry a Palermo. K tomu jsme přikusovali langoše od Pítrsna a Katky. Pak jsme vyběhli ven na mráz na Kozí světelnou šou.

Nedělní ráno bylo mrazivé, ale stále bez sněhu. Objednávka sněhu se letos nějak nevyvedla.





Skládání šifry	Takové něco	Poklad	Hledání pokladu	Z dálky	U ohně
Odpolední siesta	Noční šou	Mytí nádobí


Vánoční hudební středa:
22. prosince




Tentokráte se Vánoční hudební středa konala výjimečně ve středu. Atmosféra byla pohodová. Pod stromečkem jsme našli nový povinný oděv na příští tábor, céčka, cédečka, nálepky, svítící havěti a stromečky. Dozvěděli jsme se, že má Mates takového malého medvídka, ale co prý má dělat, když už mu ho příroda nadělila? Pak už se hodovalo, pilo, hrálo a tak podobně, jak kdo potřeboval.






Nahoru